Kdo zapaluje evropská města?

Poslední říjnovou sobotu létaly v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg lahve, pyrotechnika a vejce a na frankfurtské nákupní třídě Zeil byly vyrabovány obchody. Vlna protestů mladých, která začala ve Francii, je nyní v Německu a v jejích stopách přicházejí nepokoje mládeže. Otázka, kdo přilévá olej do ohně, je oprávněná. Jenže odpověď není tak jednoduchá, jak by si mnozí přáli.

Stojí za to si vše zrekapitulovat, protože vlna postupovala rychle. Jak ukázaly dřívější analýzy Innohubu, už v ulicích Paříže zaplatily účet firmy. Ve Francii hnutí středoškoláků sílilo celé týdny, když se 17. října protesty proti životním nákladům a stavu škol celostátně vymkly kontrole. V Limoges maskovaní demonstranti zapálili 143 let starou radnici a premiér Sébastien Lecornu uvedl, že v celé zemi bylo zatčeno 1 200 lidí. O týden později létaly lahve a kameny v italských městech a policie v osmi městech krátkodobě zadržela 371 lidí, z toho 110 nezletilých. V Haagu obchodníci zabednili výlohy předem, když v chatovacích skupinách kolovaly výzvy k protestu Gen Z a zčásti i k výtržnostem a vandalismu; někteří obchodníci dostali výhrůžky.

V Německu iniciativa nazvaná Gen Z regelt svolala na 31. října pokojné demonstrace zhruba do třiceti měst. Podle policie vyšlo do ulic přes 65 000 lidí, podle organizátorů zhruba sto tisíc, a požadavky se týkaly financování škol, životních nákladů a klimatu i odporu proti povinné vojenské službě. Den proběhl převážně klidně. Večer už ne. V Berlíně vyrazil z Rosenthaler Platz směrem na Prenzlauer Berg večerní průvod, oddělený od pokojné demonstrace, a organizátoři demonstrace u Braniborské brány oznámili, že za večerní průvod neodpovídají. Podle policejního odhadu šlo v průvodu asi 3 500 lidí, ačkoli se čekalo 500. Z průvodu létaly lahve a pyrotechnika, na okolní obchody kameny a vejce a 27 policistů utrpělo lehká zranění. Ve Frankfurtu bylo zraněno přes sto policistů a 54 zadržených podezřelých bylo ve věku 13 až 29 let. V celé zemi bylo podle agentury dpa zadrženo nejméně 250 lidí.

Berlínský případ má jeden detail, který si zaslouží pozornost. Podle berlínské senátní správy pro vnitro mobilizovali k protestům jak levicově extremističtí aktéři, tak aktéři takzvaného extremismu se zahraniční vazbou (auslandsbezogener Extremismus) a cílem bylo pravděpodobně protesty ovládnout a radikalizovat. Spolkový úřad pro ochranu ústavy varoval před tímtéž: přidat by se mohly části levicově extremistické scény i jednotlivé skupiny extremismu se zahraniční vazbou. Německý termín označuje extremistické skupiny působící v Německu, jejichž kořeny leží v zahraničních konfliktech, mimo jiné na Blízkém východě. Je to vážné varování, ale není to tvrzení, že by berlínské ulice řídil nějaký cizí stát.

Co se tedy o cizím vlivu ví? Víc, než si mnozí myslí. Francouzské ministerstvo zahraničí si 7. října předvolalo íránského velvyslance, protože z oficiálních účtů íránského ministerstva zahraničí se šířil nepravdivý obsah o středoškolském hnutí; podle Paříže byl tento obsah naprosto nepřijatelný. Evropská síť občanských organizací Alliance4Europe prošla přes 547 000 příspěvků v devíti jazycích. Podle ní ruská síť Pravda zveřejnila o francouzských nepokojích 1 018 článků na 28 webech a botnet napojený na operaci Doppelgänger rozeslal 639 koordinovaných zpráv ve francouzštině, němčině, angličtině a polštině. Za šest týdnů před 17. říjnem zaznamenaly zhruba 7,4 milionu zobrazení. Jedno z hesel sítě prozrazuje cíl: každé euro poslané do Kyjeva je ukradené z našeho společného blahobytu.

Moskva frustraci mladých nevyvolala, ale dělá všechno pro to, aby se obrátila proti Ukrajině a Evropské unii.

Stejně důležité je říct, co se neví. Prezident Emmanuel Macron prohlásil, že neexistují důkazy o cizím vměšování do samotných událostí, i když po nich k manipulaci s informacemi došlo. Závěr Alliance4Europe je stejný: protesty vznikly ve Francii a důkazy o zahraničním iniciátorovi se nenašly. Nejmenovaný unijní úředník řekl Euronews, že EU nemá informace ani pevné potvrzení, že by za událostmi stála zahraniční manipulace s informacemi, a podle Financial Times unijní regulátoři prověřují možné online ovlivňování ze strany Ruska, Íránu a Alžírska. Je to podezření, nikoli prokázaný fakt. Pokud jde o Německo, dosud nebyly zveřejněny žádné úřední informace o tom, že by násilí v Berlíně nebo ve Frankfurtu zorganizoval cizí stát. Otevřenou otázkou zůstává, kdo šířil výzvy ke srazům a z jakých účtů. Zjistit to je práce bezpečnostních složek, ne dohadů komentátora.

Z toho plynou dvě chyby, kterým se Evropa musí vyhnout. První je naivita. Scénář Kremlu je léta stejný: trhliny nevymýšlí, ale hledá je a vráží do nich klín, a tentokrát jeho sdělení kolovala v němčině a polštině týdny předtím, než se ve Frankfurtu rozbilo první okno. Druhou chybou je pohodlný obětní beránek. Pokud se každý kámen připíše Moskvě, politici vyváznou snadno. V jádru protestů jsou ceny, bydlení, mzdy a chátrající veřejné služby, a to jsou skutečné starosti. Totéž platí pro debatu o původu výtržníků. Hesenský ministr vnitra Roman Poseck uvedl, že násilnou skupinu tvořili převážně lidé s migračním původem, podle dpa však většinu zadržených ve Frankfurtu tvořili němečtí občané. Ani jeden údaj neopravňuje k cejchování celé skupiny obyvatel, protože trestný čin je vždy věcí toho, kdo ho spáchal.

Účet každopádně zaplatí podnikatel. Na frankfurtské Zeil bylo vyrabováno pět obchodů, v Berlíně létaly kameny na obchody v sousedství a v Haagu se překližky objevily dřív, než se cokoli stalo. Nizozemské podnikatelské svazy VNO-NCW a MKB-Nederland označily ten pohled za hluboce smutný. Málokterý drobný obchodník s krámkem do ulice má komunikační oddělení nebo rezervní fond. Většina má spoluúčast u pojištění, ztracené večerní zákazníky a otázku, zda se lidé odváží vrátit do centra. Životaschopnost města stojí právě na těchto obchodech a je překvapivě křehká.

Co tedy dělat? Zaprvé je třeba jasně oddělit pokojnou demonstraci od násilí: první je právo, které je nutné chránit, druhé je trestný čin, na který má rychle přijít rozsudek. Zadruhé je třeba plnou vahou uplatňovat unijní akt o digitálních službách, protože platformy stále častěji píšou realitu. Platformy musí koordinované neautentické šíření zastavit hned a Komise nemůže čekat, až se riziko stane systémovým. Schopnost rozpoznat cizí digitální vliv, jakou má francouzský Viginum, patří do každého členského státu i do společného situačního obrazu. Zatřetí je třeba brát vážně starosti mladých o bydlení, školy a ceny, a odpověď leží v konkurenceschopnosti, fungujícím vnitřním trhu a odstraňování překážek bytové výstavby. Dotacemi se to nevyřeší.

O Ukrajině je třeba mluvit otevřeně, protože právě přes ni se Kreml snaží frustraci mladých obrátit. Tvrzení, že podpora Ukrajiny jde na úkor mladých, je příběh, který moskevské sítě pilně šíří. Skutečnost je opačná. Ukrajina brání svobodu a bezpečnost celé Evropy, včetně těch mladých Berlíňanů a Pařížanů, kteří teď pro sebe žádají lepší budoucnost. Proto musí podpora Ukrajiny zůstat silná, vojensky, ekonomicky i politicky. Je to obrana budoucnosti mladých Evropanů, protože bez bezpečnosti není růst, investice ani pracovní místa, která mladí zcela oprávněně požadují. Vlastní potíže Ruska Evropu této odpovědnosti nezbavují, naopak ji zvyšují.

Sami Ukrajinci ukazují, co je houževnatost. V průzkumu, který v červnu zveřejnila Americká obchodní komora na Ukrajině (AmCham Ukraine) spolu s Citi, bylo 92 procent členských firem, které odpověděly, plně v provozu uprostřed plnohodnotné války, která trvá už přes čtyři roky, a 87 procent plánovalo investice udržet, nebo zvýšit. Každý evropský podnikatel chápe, co to obnáší, když rakety zasahují infrastrukturu a zaměstnanci jsou povoláváni do armády. Ukrajinští podnikatelé, vaše houževnatost si zaslouží respekt celé Evropy. Udržujete v chodu svou zemi a spolu s ní i část evropské bezpečnosti a neměli byste na to být sami.

Gen Z regelt oznámila, že se zapojí do nových protestů zhruba tři týdny po říjnových demonstracích. Pak se ukáže, zda se Evropa naučila rozlišovat skutečnou starost, pouliční násilí a cizí podněcování. Pokud se to nenaučí, účet opět zaplatí ti, kdo každé ráno vytahují roletu svého vlastního obchodu.

Zdroje

• Ministerstvo zahraničí Francie: Iran – Convocation de l’ambassadeur de la République islamique d’Iran (7. 10. 2026) — Předvolání íránského velvyslance kvůli dezinformacím o středoškolském hnutí
• Alliance4Europe: EU Unrest Report – How France’s October 2026 protests were manipulated, then retold abroad (10/2026) — Údaje o sítích Pravda a Doppelgänger, závěr o domácím původu protestů
• Euronews: No evidence foreign powers sparked Europe’s riots, but they exploited them (21. 10. 2026) — Prohlášení prezidenta Macrona, Komise a italského ministra obrany
• Il Sole 24 Ore / Financial Times: EU investigates pro-Russian disinformation linked to street protests (21. 10. 2026) — Šetření unijních regulátorů, podezření vůči Rusku, Íránu a Alžírsku
• Euronews (německy): Gen-Z-Proteste in Berlin – Radikale Gruppen übernehmen (31. 10. 2026) — Berlínský průvod, počet účastníků a hodnocení senátní správy pro vnitro
• Stuttgarter Nachrichten: Bilanz einer Krawallnacht (1. 11. 2026) — 27 lehce zraněných policistů v Berlíně, nové protesty za tři týdny
• dpa-AFX / ARIVA: Krawalle nach Jugend-Demos (1. 11. 2026) — Počty účastníků, zadržení ve Frankfurtu a přes 250 zadržených v celé zemi
• Euronews: Wages vs prices – the economic pressures behind Europe’s protests (19. 10. 2026) — Ekonomické příčiny protestů
• IamExpat: Shops in The Hague board up ahead of Gen Z protest on Saturday (30. 10. 2026) — Zabezpečení obchodů v Haagu a výzvy v chatovacích skupinách
• NL Times: Interior minister: alarming messages about Gen Z riots in Dutch cities this weekend (30. 10. 2026) — Komentář svazů VNO-NCW a MKB-Nederland, výzvy v chatovacích skupinách
• ZDFheute: Krawalle und Plünderungen überschatten “Gen Z regelt” (1. 11. 2026) — Události ve Frankfurtu, Kolíně nad Rýnem a Berlíně, vyjádření úřadů
• Münchner Merkur / leinetal24: Verfassungsschutz warnt vor Linksextremisten (28. 10. 2026) — Předběžné varování Spolkového úřadu pro ochranu ústavy
• France 24: Yellow vests throw their weight behind mounting student protests (17. 10. 2026) — Události 17. října ve Francii, radnice v Limoges a zatčení
• Euronews: Protests sweep across Europe (24. 10. 2026) — Zadržení v Itálii a nezletilí
• AmCham Ukraine: 92% operational, 87% investing – business confidence in Ukraine remains strong amid Russia’s war (23. 6. 2026) — Průzkum AmCham Ukraine a Citi mezi členskými firmami: provozní schopnost a investiční záměry během války