ADHD a prokrastinace: co pomáhá podnikatelům

Dopamin rozhoduje o tom, jak se soustředíme, a pro lidi s ADHD je prokrastinace mnohem víc než jen lenost nebo špatná organizace.

Sedíte u notebooku, termín je za hodinu a vy místo práce přerovnáváte ikony na ploše. Pro mnohé podnikatele je to jen špatný den. Pro lidi s ADHD je to běžná středa. Právě o tomhle paradoxu – ADHD a prokrastinace – mluvil v rozhovoru Deep Talks moderátor Petr Ludwig se svým hostem Matějem Kotalou, popularizátorem neurodiverzity na Instagramu. Oba mají ADHD diagnostikované a mluví o něm z vlastní zkušenosti, ne jako lékaři nebo psychologové – a právě proto to zní tak důvěryhodně a lidsky.

Pro podnikatele a startupisty je to téma, které se dlouho podceňovalo. Vedení firmy totiž vyžaduje přesně to, s čím se ADHD mozek nejvíc pere: plánování, dokončování rutinních úkolů a odolávání neustálým rozptýlením. Čím dál víc lidí si vlastní diagnózu uvědomí až v době, kdy už řídí vlastní byznys.

Co se v hlavě s ADHD vlastně děje?

ADHD se zjednodušeně popisuje jako porucha pozornosti, přesnější je ale mluvit o jiném nastavení výkonných funkcí mozku – tedy schopností, které řídí plánování, prioritizaci a sebekontrolu. Mozek s ADHD není porouchaný, jen pracuje s pozorností jinak: silně reaguje na novost a okamžitou odměnu, zato slabě na vzdálené a abstraktní cíle.

Součástí téhož obrazu je i takzvaná časová slepota – potíž odhadnout, kolik času úkol skutečně zabere – a slabší pracovní paměť, která ztěžuje udržet v hlavě víc kroků najednou. V praxi to znamená, že člověk s ADHD nemusí mít problém s inteligencí ani se znalostmi, ale s tím, jak si práci rozvrhne a udrží v ní pozornost.

Dopamin rozhoduje o tom, co dostane pozornost

Klíčovou roli v tom hraje dopamin – neurotransmiter, který mozek spojuje hlavně s motivací a očekáváním odměny, ne jen s potěšením samotným. Dopamin totiž nerozhoduje o tom, co je důležité, ale o tom, co je v tu chvíli nejzajímavější. Právě to vysvětluje, proč se podnikateli s ADHD snadno podaří hodinu soustředěně řešit novou podnikatelskou myšlenku, ale vyplnit daňové přiznání nebo odpovědět na nudný e-mail mu dá nesrovnatelně větší práci.

Proč prokrastinujeme, i když něco chceme nejvíc?

Tohle je paradox, který zná každý, kdo s ADHD žije: na úkolu nám může záležet víc než na čemkoli jiném, a přesto ho odkládáme do poslední chvíle. Důvodem není lenost, ale to, že samotná důležitost úkolu dopaminový systém nijak nenastartuje. Nastartuje ho až tlak, krize nebo blížící se termín – tedy přesně ten adrenalinový „deadline mode“, který mnoho podnikatelů s ADHD dobře znají.

Velkou roli v tom hraje i strach ze samotného startu. Pokud se k úkolu váže nejistota nebo riziko špatného rozhodnutí, mozek ho raději odloží úplně, než aby riskoval chybu. O tom, jak nerozhodnost dokáže podnikání poškodit, píšeme podrobněji v článku o strachu z rozhodování.

Druhým zesilovačem je digitální prostředí. Notifikace, otevřené záložky a sociální sítě jsou navržené tak, aby produkovaly přesně ten typ rychlé, nejisté odměny, na kterou ADHD mozek reaguje nejsilněji. Bez základní digitální hygieny se prokrastinace jen těžko zvládá, protože rozptýlení je vždy jen na jeden klik.

Jaké nástroje a návyky v praxi pomáhají?

Univerzální recept neexistuje, ale u lidí, kteří s ADHD žijí a zároveň podnikají, se opakuje pár principů. Prvním je stavět si vnější strukturu tam, kde chybí vnitřní – pevné časy, společné termíny s kolegou nebo takzvané „body doubling“, tedy práce v přítomnosti další osoby, která udrží tempo.

Druhým principem je důvěra v týmu. Delegovat úkol znamená přiznat, že některé věci zvládne kolega lépe – a to vyžaduje vztah založený na skutečné důvěře, ne na manipulaci. Bez týmu, který rozumí tomu, jak člověk s ADHD funguje, se podobný systém jen těžko udrží.

Třetím principem je přenést nudné, ale nutné úkoly na technologii. Administrativu, fakturaci a opakující se komunikaci dnes dokážou z velké části zvládnout nástroje s umělou inteligencí, a pro malou firmu to může být rozdíl mezi tím, zda se agenda vůbec stihne. O tom, proč je tohle pro malé firmy čím dál víc otázkou přežití, píšeme v textu o umělé inteligenci jako podmínce přežití.

Petr Ludwig a Matěj Kotala se v rozhovoru věnují i konkrétním doplňkům stravy a návykům, které sami vyzkoušeli. Protože jde o osobní zkušenost dvou lidí, ne o lékařské doporučení, nejpřesnější je poslechnout si tuhle část přímo v rozhovoru a případné změny probrat s odborníkem.

Co si z toho můžeme odnést?

ADHD a prokrastinace spolu úzce souvisí, a pokud tohle spojení znáte z vlastní zkušenosti, nejste sami. ADHD není lenost ani špatná organizace, je to jiný způsob, jak mozek rozděluje pozornost.

Pro podnikatele z toho plyne jedna praktická věc: nemá smysl bojovat s vlastním mozkem silou vůle. Má smysl si kolem něj postavit systém – strukturu, lidi a nástroje, které udrží to, co pozornost sama neudrží. A to je nakonec dobrá zpráva i pro ty, kdo žádnou diagnózu nemají, protože podnikání v roce 2026 je náročné na soustředění pro úplně každého.

Dopamin totiž nerozhoduje o tom, co je důležité, ale o tom, co je v tu chvíli nejzajímavější.

ADHD není lenost ani špatná organizace, je to jiný způsob, jak mozek rozděluje pozornost.

▶

Zdroje

• Deep Talks 228: Matěj Kotala – Jak na ADHD? + Praktické tipy & triky od dvou diagnostikovaných — Rozhovor Petra Ludwiga s Matějem Kotalou o ADHD, dopaminu a prokrastinaci, kanál Konec prokrastinace.