Jak AI agenti změní ekonomiku i vědu? Rozhovor s Filipem Douškem

Proč by měli čeští podnikatelé sledovat nástup autonomních AI agentů ve vědě i byznysu?

Před pár lety znělo spojení umělá inteligence jako něco z vědeckofantastického filmu. Dnes je to nástroj, který běžně používá řada malých firem. A přesto jsme možná jen na začátku mnohem větší proměny. AI agenti – programy, které si samy zadávají dílčí úkoly, hledají řešení a spouštějí další kroky bez nutnosti lidského povolení na každém rohu – se posouvají z laboratoří velkých technologických firem do běžného podnikání i do vědy.

Kdo je Filip Doušek a proč o něm mluvit?

Jedním z lidí, kteří se tématu věnují nejblíže, je podnikatel, investor a spisovatel Filip Doušek. Je autorem románového bestselleru Hejno bez ptáků a zakladatelem datového startupu Stories, který úspěšně prodal americké korporaci. Dnes staví nový projekt jménem Theorema, v němž pomocí umělé inteligence automatizuje vědecký výzkum v oblasti biotechnologií.

Rozhovor pro pořad Deep Talks moderátora Petra Ludwiga se ptá právě na to, kam aktuálně směřuje umělá inteligence, jaká je šance na zásadní proměnu fungování lidské společnosti v příštích letech a jak by autonomní agenti mohli zkrátit vývoj léků a pomoci k průlomovým vědeckým objevům. Přesně do tohoto prostoru patří i Doušekův vlastní projekt – Theorema sází na to, že část vědecké práce lze svěřit autonomním systémům.

Jak mohou AI agenti zrychlit vědu a výzkum?

Myšlenka, na které podobné projekty stojí, je jednoduchá: ponechat agentům opakovatelnou a datově náročnou práci – prohledávání odborné literatury, návrh dílčích experimentů, zpracování naměřených dat – a lidem ponechat to, v čem jsou nenahraditelní: interpretaci výsledků a rozhodování o směru dalšího výzkumu.

Pro obor jako biotechnologie, kde se na jeden slibný výsledek čeká často roky, je to lákavá vyhlídka. Není náhoda, že se právě sem obrací pozornost investorů i zakladatelů, kteří jako Doušek už jednou úspěšně postavili a prodali datovou firmu a vědí, jak se se zpracováním velkého množství dat pracuje v praxi. Podobný posun ostatně vidíme i v jiných datově náročných oborech, od farmacie po materiálové inženýrství, kde se laboratorní práce stále častěji doplňuje o software, který navrhuje a vyhodnocuje experimenty rychleji, než to dokáže jeden výzkumný tým.

Co to znamená pro malé a střední firmy v Česku?

Dobrá zpráva pro menší firmy je, že síla AI agentů už dávno není výsadou gigantů z Silicon Valley. Objevuje se i v odvětvích, která by člověk s umělou inteligencí dříve nespojil – třeba umělá inteligence a drony jako šance pro malé firmy ukazují, že technologický náskok velkých korporací se postupně zmenšuje.

Zajímavé je i to, že nasazení nových nástrojů ve firmách často nerozděluje zaměstnance podle věku tak, jak by se čekalo. Jak jsme psali v článku o tom, že generační válka ve firmách je zástěrka, mezi lidmi, kteří nové nástroje využijí, a těmi, kdo zůstanou pozadu, nerozhoduje věk. Skutečným rozdílem je ochota učit se a systematicky pracovat s novými nástroji.

A právě systematičnost je klíč. Zavedení AI agentů do firemních procesů vyžaduje jasná pravidla a návyky, ne jen chvilkové nadšení z nové technologie. Platí totiž, že podobně jako sebedisciplína není vlastnost, ale systém, ani zavedení AI agentů do firmy nebude fungovat na první nadšení – potřebuje promyšlený proces, jasné odpovědnosti a pravidelnou kontrolu výsledků.

Potřebuje Evropa vlastní tempo v závodě o AI?

Otázky, které si pokládá rozhovor s Filipem Douškem, se dotýkají i širšího tématu: kam se společnost jako celek žene, pokud podobné technologie zrychlí tempo vědy i ekonomiky řádově víc, než na jaké jsme zvyklí. Z evropské perspektivy je to i otázka suverenity.

Pokud mají o pravidlech hry pro AI agenty rozhodovat především americké a čínské firmy, ztrácí Evropa možnost nastavit vlastní standardy pro ochranu dat, trh práce i drobné podnikání. Silnější a propojenější jednotný trh EU, s méně byrokracie pro startupy typu Theorema, by evropským zakladatelům dal lepší šanci hrát v této soutěži aktivní roli, a ne jen dohánět ostatní. Čím víc evropských zakladatelů zůstane budovat svoje projekty doma místo odchodu za oceán, tím silnější vyjednávací pozici si kontinent v této oblasti udrží.

Co si z příběhu Filipa Douška odnést?

Ne každá firma potřebuje stavět vlastní AI agenty jako Theorema. Ale každá firma by si měla už teď promyslet, kde v jejích procesech vznikají opakovatelné a datově náročné úkoly, které by jednou mohl převzít autonomní systém.

Sledovat rozhovory, jako je ten mezi Petrem Ludwigem a Filipem Douškem, je dobrý první krok – ne proto, že přinášejí hotové recepty, ale protože pomáhají pojmenovat otázky, na které si bude muset odpovědět každý podnikatel sám. AI agenti nejsou vzdálená budoucnost ani jen hračka pro nadšence – jsou otázka, kterou si menší a střední firmy v Česku budou muset zodpovědět už v nejbližších letech, ať chtějí, nebo ne.

▶

Zdroje

• DEEP TALKS 220: Filip Doušek – Jak AI agenti změní ekonomiku, vědu i smysl našeho života? — Rozhovor Petra Ludwiga (Konec prokrastinace) s podnikatelem Filipem Douškem, cca 78 min, publikováno 3. 5. 2026.